Běžné případy z praxe kineziologické poradny

Kineziologie má obrovský potenciál a lze s ní léčit prakticky všechny druhy fyzických i psychických onemocnění.

Na této stránce Vám chceme přiblížit několik typických případů, na jejichž odblokování jsme se podíleli. Vybrali jsme exemplární, výrazné případy, které udivují svou vnitřní logikou, rychlostí působení odblokování i úspěšností. Některé další případy z praxe jsou uvedeny v sekci Reference.

Před rozvodem

Naši pomoc vyhledala mladá žena, která měla dlouhodobé spory se svým manželem. Jejich spory byly tak vážné, že stáli před rozvodem. Žena cítila odcizení od manžela, nedokázala se k němu přiblížit, na jeho chování reagovala podrážděně a nepřátelsky. Měla zájem se s manželem znovu sblížit, ale neměla k tomu sílu ani nevěděla jak. Při rozhodování, na čem kontrétním je nutné pracovat, vyšlo najevo, že máme pracovat na odblokování vztahu mladé ženy - nikoliv k manželovi, jak by se zdálo, ale na odblokování jejího vztahu k matce. Zde znovu, opakovaně potvrdila neomylnost psychiky každého klienta, která vždy naprosto přesně a spolehlivě určí podstatu a příčinu současných potíží. Žena opravdu přiznala, že má se svou matkou vážné spory, nedokáže matce odporovat a že ji každé setkání s matkou uvádí do tak velkého stresu, že není ještě několik dní schopná normálního vztahu a normálních reakcí k lidem okolo. Po odblokování, ve kterém se zbavila stresu na svou matku, se v průběhu několika dnů výrazně změnil její vztah k manželovi. Následně ke změně chování došlo i u manžela. Dnes žijí v harmonii a velmi pěkném vztahu.

Strach z lidí a z cestování

Osmnáctiletý mladík trpěl od malička strachem z neznámých lidí a z cestování. Bál se nastoupit do vlaku a do autobusu, protože po chvíli dostával neodbytný pocit, že ho ostatní sledují, dívají se na něj a pozorují na něm červenání v obličeji a třes rukou. Při tom cítil silnou úzkost, nervozitu a svírání žaludku. Zatím mu žádná vyšetření nezjistila jakékoliv zdravotní poškození, léky na uklidnění nedokázaly přebít pocity strachu. Při odblokování jsme pracovali v jeho 3 letech, kdy ho jednou hlídali přátelé rodičů. Vzpomněl si, že jim tehdy rozbil porcelánový talířek a dostal za to silně vyhubováno. Pán mu pak ještě několikrát vyhrožoval, že to na něj řekne mamince a ta že ho potrestá. Večer po hlídání ho pak pán odvážel autobusem zpět k rodičům. Chlapec se celou cestu třásl strachy, jestli to pán rodičům bude žalovat a jak ho doma potrestají. I když se nic takového nestalo, extrémní strach a emocionální, dlouhotrvající zátěž způsobily, že se od té doby začal bát všech cizích lidí, které si v představách spojoval s lidmi, kteří ho hlídali, a podvědomě se stále obával odsouzení od ostatních lidí za to, že rozbil talířek. Po odblokování tohoto stresu se u něj zcela vytratily obavy z cizích lidí a z cestování - ale jen autobusem. Stále zůstaval strach cestovat vlakem. Proto bylo nutné hledat v potlačených zážitcích dál. V následujících sezeních jsme pracovali na několika různých situacích, které však nepřinášely očekávané zlepšení. Přestože se strach z lidí, pocity strachu a nervozity ztratily, stále se nedokázal překonat a nastoupit do vlaku. Jako klíčový zážitek se ukázala jeho vzpomínka na 5. rok, ve kterém jel s rodiči vlakem a do kupé si naproti němu přisedl člověk, který na něj upřel svůj zrak a celou dlouhou cestu na něj bez přestání zíral. Chlapec si vzpomněl, jak měl dokonce v puse bonbón, který se bál i cucat, bál se pohnout, skoro i dýchat. Obrovský strach z toho člověka způsobil, že od té doby se už nedokázal přemoci a raději neriskoval stejný strach při další cestě vlakem. Po odblokování tohoto zážitku se ztratily i obavy z vlaku a naše spolupráce byla úspěšně ukončena.

Děvčátko s tiky

V prvním případě jde o malé, školou povinné dítě, které trpělo od malička záškuby hlavy na pravou stranu a očními tiky. Jejich intenzita byla silná a na první pohled zřetelná. Při odblokování jsme provedli věkovou regresi do doby porodu. Maminka, která popisovala průběh porodu si vzpomněla, že porod začal náhle, rychle, a přestože byla v porodnici včas, už byla vidět hlavička dítěte. Porod pak rychle pokračoval na porodním sále. V okamžiku, kdy bylo dítě z poloviny venku, vtrhnul do sálu lékař a zakřičel:" Vy jste začali beze mně?!" Rodící maminka sebou trhnula a hrozně se polekala. Živě si vzpomněla na úlek, který jí projel celým tělem, ale překonala ho a porod skončil bez komplikací. Po několika týdnech začalo miminko natáčet hlavičku ke straně stále častěji a častěji, až se vyvinul nekontrolovaný tik hlavy a později se přidal tik očí. Intenzivní emocionální zážitek při porodu (leknutí) se ukázal být příčinou tiků. Po provedení potřebných korekcí se na další odblokování. které proběhlo za tři týdny dostavilo děvče bez jakýchkoliv potíží a šťastná maninka oznamovala, že tiky přestaly hned druhý den po odblokování. Od té doby se nevrátily.

Špatný prospěch z matematiky

S prosbou o pomoc se na nás obrátila šestnáctiletá dívka ze střední školy, která se už od základní školy potýkala se špatným prospěchem z matematiky. V ostatních předmětech dosahovala velmi dobrých výsledků, byla inteligentní, dokázala se učit, měla výbornou paměť. Nezávisle na matematice si přála pomoci s dlouhotrvajícími bolestmi břicha. Lékaři jí skutečně před třemi lety zjistili poškození v oblasti žaludku, vyoperovali jí slepé střevo, ale bolesti břicha nepolevily. Byla tak silné, že si na břicho nemohla ani sáhnout, nemohla na něm ležet ani spát, dokonce ji bolestivě tlačil i pásek. Při odblokování jsme pracovali v jejích 10 letech. Vzpomněla si, že v té době dostala z prověrky z matematiky první pětku, " ...přes celý papír - asi metrovou ..."(tak velká se jí tenkrát zdála). A současně si vzpomněla, že na tuto prověrku se doma učila v leže na břiše. V její psychice pak zřejmě došlo ke zkratu a přesvědčení, že ležení na břiše zavinilo pětku z matiky. Aby se to již nemohlo opakovat, tělo si vyvolalo silnou bolest břicha, která jí zabránila si na břicho lehnout. Po provedených korekcích pocítila dívka okamžitou úlevu. Do příští návštěvy bolesti břicha úplně zmizely a z matematiky začala dostávat jedničky a dvojky. Špatný prospěch se stal minulostí.

Dysgrafie

Žákovi třetí třídy, jehož maminka se na nás obrátila, pravidelně zhoršovala prospěch jeho dysgrafie. I když byl chytrý, usilovný a při psaní soustředěný, nedokázal psát tak, aby jeho diktáty a písemné práce byly k přečtení. Při odblokování jsme se "vrátili" do jeho 4 let. Chlapec si vzpomněl, přímo to ze sebe vyhrknul, že se strašně rozlobil, když nemohl nakreslit jejich pejska. Maminka po chvilce vzpomínání také začala mluvit o tom, že přibližně v této době začínal kreslit, poprvé bral do rukou samostatně pastelky a vzpomněla i na tuto událost. Malý chlapec se kvůli nepovedenému kreslení tak hrozně rozlobil, že se začal vztekat, potom plakat, večer z toho rozrušení měl dokonce teplotu, která ale po několika hodinách sama skončila. To stačilo k tomu, aby pokaždé, když vezme do ruky tužku, si vzpomněl na situaci ze 4 let a jeho psychika se okamžitě dostala do stresu - přestává fungovat myšlení, mozek přestává ovládat ruku, není schopen psát. Po nutných korekcích a nápravných technikách se jeho psaní začalo rychle zlepšovat. Dnes dokáže psát stejně jako ostatní spolužáci.

Nespavost u dětí

Sedmiletý chlapec trpěl od 3 let silnou nespavostí. S malou nadsázkou se dá říci, že do jeho 7 let se ještě nevyspal. Večer chodíval do postele s pláčem, že se bojí, uprostřed noci se procházel do domě a rodičům dokola opakoval, že se bojí a nechce spát. S postupujícími roky se jeho strach začínal pomalu rozšiřovat i na další situace - měl strach přecházet sám silnici, zůstat sám doma. Přestože se rodiče snažili synovi pomoci, žádné léky mu nedokázaly pomoci, nespavost přetrvávala.Ve věkové regresi jsme pracovali v jeho 2,5 letech. V té době rodiče stavěli dům a malý chlapec jednou chodil po stavbě, nikdo na něj neměl čas a on se kvůli tomu zlobil a trucoval. Vtom šlápnul na špatně zakrytý poklop do sklepa a propadl se dolů. Vylekal se, rozplakal se a ve tmě, která ho dole obklopovala, se snažil očima doširoka otevřenýma zjistit, kam se dostal. Po krátké době se v jeho psychice vytvořilo spojení, které předpokládalo, že pokud se ještě někdy dostane do tmy, bude to zase v důsledku pádu do sklepa, že ho znovu popadne ten šílený strach a leknutí jako ve sklepě. Od té doby mu podvědomý strach nedovolil zavřít oči - dostat se do tmy ve sklepě - a v důsledku toho nemohl nikdy usnout. Odblokování pomohlo tak rychle, že hned první den po sezení se konečně dobře vyspal. Do dneška nemá se spaním problémy.